Postel jako hlavní součást pokoje

Kvalitní postel předurčuje zdravý vývoj vašeho dítěte. Velikost postele se odvíjí od velikosti prostoru v místnosti, ale rozhodně není doporučováno pořizovat si patrové postele. Druhé dítě na vrchní posteli dýchá totiž vydýchaný vzduch zezdola a to nepřispívá kvalitě spánku. Pokud přesto chcete ušetřit místo, zasouvací postele na kolečkách nejsou na prostor vůbec náročné, poněvadž přes den je lze zasunout pod sebe. V případě, že máte jedináčka, pokuste se mu pořídit co největší postel, příjemný spánek je k nezaplacení, a tak mu jej neodpírejte na úkor jiného nábytku.

Úložné prostory

Skříním a policím věnujte velkou pozornost. Častým nedostatkem při zařizování dětského pokojíčku jsou vysoké skříně. Pokud není váš potomek „dlouhán“, tak ani nedosáhne nahoru. Nižší komody a otevřené police postačí. Přístupnými úložnými prostory podnítíte dítě k aktivitě – bude si po sobě spíš uklízet věci na jejich místo v poličkách. Nezapomínejte ovšem, že s věkem se dětské nároky mění. Sežeňte pro jistotu variabilní sestavu s výškově nastavitelnými plochami, které budou s dítětem držet krok i v dalších letech.

Pracovní kout

Součástí každého pracovního koutu by měl být psací stůl. Kam jej ale umístit? Pokud je vaše dítě levák, dejte stůl do takové polohy, aby na něj dopadalo světlo zprava a jestli se jedná o praváka, tak zleva. Dbejte také na správné držení těla. Důležitou roli při držení těla vašeho dítěte hraje výška stolu a u židle tvrdost a sklon opěradla. U vhodné židle by mělo být možné si nastavit výšku sedu, zadní opěradla a neměly by chybět ani opěrky rukou. Nenechte své dítě, aby si ničilo záda a stejně tak nezapomínejte na důkladné osvětlení, do kterého se počítá kvalitní lampička, díky níž si dítě nezkazí oči. Přímo vedle pracovního stolu je pak skvělé místo, kde může mít vždy uložen školní batoh, takže ráno nebude aktovku hystericky hledat.

A co podlaha?

Móda koberců už trochu odeznívá, ale nemusíte na ně úplně zanevřít. Podlahová plocha může být ideálně zčásti zakrytá kobercem a zčásti volná bez pokrytí. Koberec po celé ploše v sobě koncentruje hodně prachu a roztočů a to nevytváří vhodné prostředí zejména pro alergiky. Přesto malou plochu podlahy lze zakrýt, protože si zde dítě může hrát, aniž by jej holá podlaha studila. Při vybírání koberce se vyhýbejte výrazným vzorům, které plochu pokoje zmenšují, pokud máte už tak místnost menších rozměrů.

Z hlediska příjemné teploty a údržby jsou jinak skvělá přírodní linolea známá svými antibakteriálními vlastnostmi.

Barvy

Děti jsou velice vnímavé, co se barev týká. Ať už zvažujete tapety nebo malbu pokoje, řiďte se v první řadě přáním toho nejpovolanějšího – vašeho potomka. Prodiskutujte s ním, jaká barva by mu vyhovovala nejvíce, ale raději se snažte rozmluvit mu agresivní tóny červené a jiné výrazné barvy. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, takové barvy mohou způsobovat v dítěti neklid a podrážděnost.

Mezi neutrální barvy, kterými nic v pokoji nezkazíte, patří například žlutá, zelená nebo modrá. Také tmavší odstíny oranžové jsou teď v kurzu. Jestliže však vaše dítě stále urputně touží po červené, můžete místnost vybavit červenými doplňky, například křeslem, plakáty, polštáři apod. Toto řešení je praktické i proto, že doplňky snáz vyměníte ve chvíli, kdy se dítěti omrzí.

Dobrá zpráva na úvod: I když to tak někdy vypadá, samotným dětem ani puberťákům se život v zaneřáděném pokoji nelíbí. I pro ně je příjemnější být v čistém a uspořádaném prostředí, nemluvě o tom, že vždy všechno najdou a jejich knížky, časopisy a školní sešity se neničí. Pokud si navíc vytvoří správné návyky, v dospělosti velmi ocení, že pro ně není problém udržovat pořádek. Vy zase oceníte, že se s nimi kolem úklidu nemusíte dohadovat.

Tři pravidla pro uklizený dětský pokoj

1. Učte děti uklízet, co nejdřív je to možné. Děti už v roce a půl mohou svoje hračky po použití zase dát na správné místo. I když to pro vás zpočátku znamená víc práce než užitku, veďte děti k tomu, aby vám už od nejútlejšího věku pomáhaly. Zatím jsou velmi snaživé a snadno si vštípí, že pravidelný úklid má smysl.
2. Příklad samotných rodičů je pro děti nejdůležitější. Pokud ve vaší ložnici ani není vidět podlaha, protože se všude povaluje oblečení, jen těžko vám děti budou věřit, že je nutné vše před spaním srovnat.
3. Nelpěte na úklidu příliš. Důležité je, aby u vás doma panovala dobrá atmosféra. Pár smítek prachu tolik nevadí. Pokud byste despoticky prosazovali téměř sterilní čistotu, můžete u dětí dokonce vyvolat opak. Tedy nechuť a odpor k úklidu.

Ukažte dětem, jak mohou vytvořit systém, díky kterému budou přesně vědět co kam uklidit. Potřebují krabice na hračky, ideálně takové, které jim umožní roztřídit jednotlivé hračky podle druhu. Vysvětlete jim, že pak vždy snadno najdou to, co právě potřebují. Připravte pro ně místo pro batoh do školy, velké police na oblečení, držátka na školní potřeby. Přesně ukažte, kam co patří.

A pak dětem vytvořte pro úklid rutinu: Vždy před spaním se všechny hračky uklízejí. Oblečení se hned po svléknutí dává buď do koše na špinavé prádlo k vyprání, nebo zpátky do skříně. Odpadky házej hned do koše. Školní pomůcky si připrav do aktovky.

TIP: I batoh do školy by měl být uklizený a uspořádaný. Školní batohy Topgal díky přehledným organizérům školákům pomáhají udržovat ve věcech pořádek.

Myslete na to, že pořádek se dost těžko udržuje v pokoji, který i v uklizeném stavu přetéká věcmi. Čas od času můžete naplánovat i generální úklid, při kterém se s dětmi dohodnete, které hračky nebo oblečení už nepotřebuje. Tyto věci můžete třeba společně poslat dětem z dětského domova, případně dát některému kamarádovi. Starší děti možná uvítají, když získají prodejem některých starších zachovalých hraček „přivýdělek“ ke kapesnému.

Vysvětlete dětem, že udržovat vlastní věci a vlastní pokoj v pořádku, je známkou dospělosti. A že jen ten, kdo je tohle všechno schopný dělat může dělat i další věci: Chodit večer s kamarády do kina, jezdit s nimi na výlety bez rodičů, později třeba řídit auto. Motivujte děti dohodnutou větší odměnou, pokud zvládnou svůj pokoj udržovat uklizený po předem dohodnutou dobu.

Co radí zkušení rodiče

• Plastové boxy na hračky s dětmi společně ozdobte. Na box na plyšáky namalujte nebo nalepte obrázek medvídka, na další box nakreslete kousky stavebnice nebo auta. Děti budou snadno vědět, kam co patří.
• Z většího uklízení můžete dětem udělat hru: Závoďte v tom, kdo dokáže rychleji dát všechny hračky do krabice, kdo rychleji utře prach z poliček. Vítěz může dostat drobnou cenu.
• Zkuste někdy naplánovat uklízení tak, aby hned po něm navazoval oblíbený pořad v televizi, odchod na pískoviště nebo jiná oblíbená aktivita. Děti se budou snažit uklízet rychleji.

Uspořádejte věci tak, aby pravidelný úklid byl pro děti co nejsnazší. Když si hrají se stavebnicí každý den, měl by příslušný box na stavebnice být snadno přístupný. Zato kolečkové brusle můžete na celou zimu schovat do garáže.